House-sitting s dětmi

Vzhledem k množícím se dotazům na toto téma jsem se rozhodla sepsat naše dosavadní zkušenosti s house-sittingem s malými dětmi a pokusit se vám ukázat, že to fakt jde. O našich jednotlivých hlídáních se lze dočíst v některých předešlých příspěvcích. V budoucnu bych ráda téma rozpracovala podrobněji a přehledněji do více příspěvků, prozatím jen tyto ne zcela uspořádané postřehy.

Co je to house-sitting?

House-sitting je hlídání domu nebo bytu, obvykle s alespoň s jedním zvířetem, když je jeho majitel pryč, ať již pracovně, na dovolené či kdekoli jinde. Hlídač tím získá ubytování zdarma na nejrůznějších místech od centra velkoměsta po samotu v horách a hostitel je spokojený, že se o jeho dům či mazlíčka někdo postará. Povinnosti hlídače mohou být nejrůznější, od prostého pobytu v domě bez zvířat („aby tam někdo byl“), po obhospodařování celého statku včetně údržby zahrady.

Jak hlídání najít?

K nabídkám se lze dostat na stránkách přímo věnovaným zprostředkování house-sittingu nebo např. na nejrůznějších facebookových skupinách. Mezi nejužívanější stránky s mezinárodními nabídkami patří TrustedHousesitters, které využíváme my, k dalším nejoblíbenějším patří např. Nomador, MindMyHouse, HouseCarers či HouseSit Match. Stačí trochu zagooglit, liší se především výší poplatku za zpřístupnění nabídek, počtem nabídek a také poměrem počtu nabídek z jednotlivých lokalit. Existují i stránky zaměřené na konkrétní země. Námi zvolené stránky TrustedHousesitters patří k těm nejdražším, ale mají velké množství nabídek hlídání, velmi efektivní podporu uživatelů, příjemné uživatelské prostředí a důkladné prověřování uživatelů. Po zaplacení ročního poplatku získáte možnost oslovovat hostitele a nabídnout své služby.

A jde to s dětmi?

Teď k těm dětem. Vybere si vás vůbec někdo? Kdo si domů pozve v našem případě čtyři, příště již pět celkem malých dětí? Kupodivu minimálně naše zkušenost ukazuje, že to rozhodně není nemožné. Asi si dokážete představit, že ne každý si chce do luxusního bytu vpustit tlupu dětí, které v životě neviděl, a nemůžeme se mu divit. Proto některé weby mají i filtr pro nabídky otevřené rodinám (family-friendly). Tím se ostatně zjednoduší vyhledávání. Rodina může být ovšem pro hostitele nežádoucí či nepřijatelná i z jiných důvodů, než je strach z rozbitého porcelánu či opatlaných zdí, např. velmi malý prostor (i když my se poskládáme na velmi malém prostoru), pes, co nemá rád děti, strach majitelů, že pozemek není pro děti vhodný (cokoli od děr, útesů po harampádí s rezavými hřebíky), obava, že tam není pro děti vyžití (že by se tam nudily) atd.

Proč by si někdo vybral rodinu s dětmi?

Ale na druhou stranu mohou být děti i výhodou. Z naší zkušenosti: anglická majitelka tří wheaten teriérů ve Španělsku nám řekla, že si nás vybrala, protože si myslí, že když máme tolik dětí, tak je máme rádi, a když máme rádi děti, tak určitě máme rádi i psy. Anglická rodina žijící na francouzských vinicích s deseti psy, hromadou koček a dalšími zvířaty nám řekla, že představa rodiny jim byla sympatická. Myslím, že v tomto a podobných případech šlo o jakousi důvěryhodnost, tedy že se hostitelé mohou domnívat, že se rodina bude v místě více zdržovat a nebude chodit každý večer pařit do města, popř. ubytování využívat jen na nocleh. Obecně hostitelským rodinám s dětmi nevadí hlídající rodiny s dětmi, pochopitelně. Pár se štěňaty borderkolie si nás jako rodinu vybral cíleně, aby si se štěňaty měl kdo hrát. To není vůbec neobvyklé, i jiní majitelé měli radost z toho, že si jejich miláčci budou mít s kým hrát, s kým se mazlit, a že se jim tím pádem po jejich páníčcích nebude tolik stýskat. Ostatně je třeba si uvědomit, že si ti lidé vpustí do domu úplně cizí lidi proto, aby jejich nepřítomnost byla pro jejich milovaná zvířata co nejméně traumatizující a ta mohla zůstat v důvěrně známém prostředí. Někoho zase například zaujme náš způsob cestování, vzdělávání a života obecně. Rozhodně netvrdím, že první volba většiny lidí, kteří hledají house-sittery, bude rodina s víc než běžným počtem dětí, ale určitě není nemožné hlídání sehnat a v některých případech mohou být děti kupodivu i výhodou.

Nemůžete samozřejmě čekat, že zájemce o hlídání uprostřed sezony v luxusní vile na pobřeží, který dostane desítky nabídek, si vybere zrovna početnou rodinu, ale není utopie se dostat na zajímavá místa. Byli jsme na samotě v portugalských horách uprostřed krásné přírody, kam se nejspíš nikdo jiný nehlásil, ale i v běžných letoviscích na pobřeží, ne nutně mimo sezónu.

Co zvýší šance najít house-sit

Je vhodné hledat s dostatečným předstihem, protože některé nabídky jsou zveřejněny i rok dopředu, ze začátku se obrnit trpělivostí, nebýt extra vybíravý ohledně exkluzivnosti destinace a reagovat rychle. Zároveň je možné využít last minute nabídek, kdy už si hostitel nemůže tolik vybírat, popř. počkat na zoufalé hostitele, kterým někdo na poslední chvíli odřekne a oni za dva dny odlétají, to pak ty děti ani nepočítají. Ale to vyžaduje časovou flexibilitu a pevné nervy s vyčkáváním. Obecně je nejvíce nabídek v létě a přes Vánoce a Silvestra, ale v létě většinou necestujeme, tak nevím, zda i úměrně narůstá počet potenciálních hlídačů.

Profil a reference

Při hledání vám určitě pomohou dvě naprosto zásadní věci. Profil a reference. Na profilu na vámi zvolených stránkách je dobré si skutečně dát záležet. Návodů na to, jak udělat super profil najdete na internetu kupu. Reference od ideálně spokojených majitelů zvířat jsou obzvláště důležité. Nám se zatím naštěstí podařilo nasbírat samá pětihvězdičková hodnocení, což nám myslím usnadňuje každé další hledání. Do začátku vůbec není marné se poohlédnout po hlídání poblíž vašeho bydliště. Zaprvé si to vyzkoušíte a zjistíte, zda je to vůbec něco, co byste chtěli dělat, než vyrazíte do daleka, zadruhé tak můžete získat ty tolik potřebné reference. My takto hlídali v Praze psy a kočky Španělovi, který jel na pár dní služebně pryč. Myslím, že nám to dost pomohlo udělat si představu, co takové hlídání obnáší a na co se připravit.

Jak zaujmout potenciálního hostitele

Samozřejmě je důležitá i samotná komunikace s potenciálním hostitelem, což asi ani není třeba nějak obšírně rozvádět. Nepochybně více zabodujete, když na inzerát zašlete konkrétní osobní odpověď, než nějakou univerzální, kterou zasíláte plošně všem. Vše podle citu, z profilu a inzerátu většinou vytušíte, zda dotyčný ocení, když mu řeknete, jak roztomilé psíky má, či když ho ujistíte, že jste schopni dodržovat určitý režim a ráno vstát a vypustit slepice, či že jste natolik technicky zdatní, abyste si poradili s ne zcela funkčním čerpadlem na vodu na solární panel či jakoukoli jinou porouchanou věcí někde na samotě bez elektriky uprostřed ničeho.

Není to pro každého

Je to samozřejmě jiný způsob cestování a rozhodně nemusí vyhovovat každému. Pro nás je momentálně house-sitting pro cestování nejlepším řešením. Cestujeme pomalu a nízkonákladově, většinou na několik měsíců, takže ubytování zdarma, kdy je k dispozici většinou vcelku luxusní bydlení a zcela vybavená domácnost, se nám jeví jako ideální. Dříve jsme zkoušeli dobrovolničení a ani teď ho nezavrhujeme, ale výhody house-sittingu ve srovnání s dobrovolnými pracemi (práce za ubytování a stravu, např. Workaway, Wwoofing nebo HelpX) jsou pro nás především ty, že jako dobrovolníci jsme byli ztrátoví, takže z dlouhodobého hlediska cestování nebylo moc udržitelné. Když jsme jeli před lety poprvé, byla jsem těhotná a měli jsme s sebou tři děti, takže pracoval max. 1,5 člověka. Tím pádem jsme se většinou snažili přispívat na jídlo a příjmy přitom měli nulové, protože se tam prostě neočekává, že si na několik hodin zalezete někam s počítačem a hodíte jim děti na krk. Navíc je vždy potřeba nějak vybalancovat to, aby děti nikoho neštvaly. Ostatní dobrovolníci jsou většinou mladí a bezdětní, kteří mají obvykle děti rádi a hrají si s nimi, ale nejsou zvyklí s nimi být celý den. Na house-sittingu toto řešit nemusíme, máme své soukromí a hlavně můžeme pracovat, stačí wifi, tj. žijeme podobně jako doma, jen v jiné zemi s hromadou nových zážitků a příležitostí poznávat svět a učit se nové věci. House-sitting většinou kombinujeme s kempováním nadivoko s dodávkou, občas couchsurfingem.

Vždy nějaká přidaná hodnota k „pouhému“ ubytování

Ubytování navíc často vedle zcela vybavené domácnosti přináší i další výhody, z naší zkušenosti namátkou například neomezený přísun pomerančů, citronů a mandarinek rovnou ze stromů, zásoby avokád, sad se stovkami nesklizených mandlovníků, čerstvá vejce, nepřeberný výběr zeleniny přímo ze zahrádky, jacuzzi, vyhřívané bazény, soukromý rybník na rybaření, volný přístup do vinného sklípku, neuvěřitelně vybavenou výtvarnou dílnu volně k dispozici, tip na osobního automechanika, když jsme měli problémy s autem, a mnoho dalšího. Mnoho hostitelů vám nabídne k užívání i auto, což my nevyužíváme, protože cestujeme v dodávce, ale pokud na dané místo letíte, určitě se to hodí.

Zatím jsme hlídali hlavně v Portugalsku, Španělsku a Francii, pobyty to byly od pár dnů po tři měsíce. Většinou se snažíme k hlídání přidat nějaký bonus, často to tak nějak vyplyne ze situace. V Portugalsku jsme majiteli pořídili slepice (na jeho návrh samozřejmě) a než se vrátil, začaly snášet vejce, osázeli mu zeleninovou zahrádku, jinde něco opravili apod.

Nepříjemné zkušenosti

Vyloženě špatné zkušenosti s majiteli či z hlídání nemáme, pár méně příjemných zážitků ano. Např. když jsme hlídali psy, kteří sice milovali děti, ale byli velmi ostří na jiné psy, tudíž nesměli z vodítka a vyžadovalo to velkou ostražitost při venčení, se  k nám jednou kdovíodkud přimotal malý pejsek a málem ho to stálo život. Když ho konečně ze stisku pustila fenka, chňapl ho druhý pes (byli tři). Nakonec byl pejsek trochu vyděšený, ale přežil bez zásadního šrámu, já to schytala od jeho majitele a od té doby venčila jen na trase, kam nikdo nechodil. Ta samá fenka se nám podhrabala pod plotem a porvala s labradorem. Nebylo to příjemné, ale ve finále opět vše dobře dopadlo. V portugalských horách nám trochu naháněly strach smečky divokých psů a mně i dravci (nevím nakolik opodstatněně), když se nám tam po pozemku batolilo nemluvně. Několik párů rozkousaných bot od štěňat ve Francii už byla maličkost. Méně příjemný byl také soused, který na jiném hlídání trávil psy v okolí, a my, náležitě informovaní a připravení, měli na kuchyňské lince připravený protijed, kdyby náhodou. Naštěstí jsme ho nemuseli použít. Ale na to, na kolika hlídáních jsme byli, jsou to spíše ojedinělé zážitky.

Pozitiva převládají

Ale nepochybně převládají kladné zkušenosti a zážitky, kterých je skutečně nespočet. Nejde jen o události typu oslav sv. Jána nebo karneval, ale hlavně o zkušenosti s péčí o zvířata, a to nejen o psy a kočky, včetně čivavy, která odmítala chodit a většinu procházek se nosila, ale i o koně, poníka, husy, kachny, slepice (včetně osmileté důchodkyně), morčata a králíky s volným výběhem na předzahrádce, osly, kozy, prasata, včetně několika hendikepovaných na vozíčku, a lamu. Nejlepší na tom je vyzkoušet si každodenní život v každém z těch jedinečných míst, který nabízí tolik nového a zajímavého. Prozkoumávat nový dům, zahradu či kůlnu je pro děti také ohromné dobrodružství. Samozřejmě se nikomu nehrabeme ve věcech, ale např. samotné vybavení kuchyně, výzdoba, suvenýry či nářadí ve stodole poskytují tolik příležitostí k povídání a objevování.

Obecně nejtěžší pro nás je vždy konec pobytu, kdy se za plného provozu s dětmi snažíme dům uvést minimálně do stavu, ve kterém jsme ho převzali. Jinak, když něco rozbijeme, tak to opravíme či dokoupíme. Zatím šlo vždy max. o nějakou skleničku apod. Řekla bych, že naše děti jsou celkem klidné a v rámci možností chápou, že je potřeba respektovat cizí majetek. Nemám žádné vyloženě akční dítě, tak nedokážu říct, zda bych tuto zkušenost doporučila skutečně všem, to už je na zvážení každého jednotlivce. Dokážu si vybavit děti známých či přátel, se kterými by to myslím nemuselo být úplně snadné, ale nemyslím, že nemožné.

Opětovná pozvání

Mnohokrát se nám již stalo, že nás hostitelé pozvali znovu, toho jsme využili zatím jen jednou, jinak jsme již měli bohužel domluvené nějaké jiné hlídání nebo se to krylo s koncem mého nedávného těhotenství a současným obdobím krátce po porodu, kdy máme v plánu pobýt pár měsíců doma.

Závěrem znovu… je to určitě možné a je to super. Jestli vás to láká, jděte do toho. A pokud máte nějaké otázky, na které jste zde nenašli odpověď, klidně napište.

Facebook: Unschooling CZ

Facebook: Unschooling Life

Instagram: Unschooling Life

Web: Unschooling Life