Jak vytvořit „podnětné prostředí“ pro unschooling? Pozvěte si dobrovolníka! Workaway, tentokrát jako hostitelé

22.11.2017 00:14

Před rokem a půl jsme se jako rodina dvakrát vydali asi na měsíc pomáhat jako dobrovolníci v rámci sítě Workaway (o tom někdy jindy). Vzhledem k tomu, že jsme se mezitím rozrostli o dalšího člena rodiny a zároveň museli znovu odložit cestovní plány kvůli průtahům s rekonstrukcí bytu, který potřebujeme před odjezdem pronajmout, napadlo mě, že bychom tentokrát mohli vyzkoušet roli hostitelů.

Pokud netušíte, o čem to tu píšu, Workaway je jedna ze sítí, která propojuje dobrovolníky a hostitele. Dobrovolníci hostiteli pomáhají s nejrůznějšími pracemi za byt a stravu, max. pět hodin denně. Může jít o rekonstrukce, zahradničení, zemědělství, umělecké projekty, charitu, výuku jazyků, hlídání dětí, prakticky cokoli.

Svůj nápad, že pozveme workawayera, který nám buď pomůže s rekonstrukcí, domácností či dětmi, jsem považovala za naprosto geniální. Můj muž nikoli. Starý rozkopaný byt podle něj není místo pro návštěvy. Několik měsíců jsem to respektovala, ale rekonstrukce se posouvala velmi pomalu, a když se přiblížil termín, kdy jsme už původně měli odcestovat, potřebovala jsem s nastupujícím podzimem nějaké oživení. Zprovoznila jsem profil na Workaway (pro hostitele zdarma) a okamžitě začaly přicházet nabídky. Praha zjevně táhne a ne zrovna běžný životní styl taktéž. Klukům se ten nápad samozřejmě náramně líbil.

Vybrali jsme si mladou Britku, kterou omrzela práce v korporaci, sekla s tím a vydala se cestovat a dobrovolničit. Její profil i e-mail, který nám poslala, se nám moc líbil, tak jsme s tím šli za tatínkem… Moje verze je, že ne zrovna nadšeně souhlasil, že to jednou zkusíme. Později se ukázalo, že si to každý pamatujeme jinak.

Nicméně jsme se s Lizzie dohodli, měla přijet asi za dva týdny na dva týdny. Ve stručnosti, pro mě to bylo velice příjemné, měla jsem doma dalšího fajn dospělého člověka, měla si s kým povídat, mohla využít její přítomnosti a vyřizovat si krátké pochůzky bez všech ratolestí za zády. Další dospělák se doma hodí vždy. Kluci byli naprosto nadšení a ona si je také užívala (ostatně kdyby neměla ráda děti, nevybere si rodinu se čtyřmi dětmi…). Dohodli jsme se, že nám nejvíc pomůže, když bude s dětmi, většinou když jsem já šla pracovat a muž doma dělal něco jiného a byl tam s nimi. Občas s námi šla i na nějakou akci, kterou jí kluci chtěli ukázat, např. na trénink parkouru nebo výstavu Game On. Mluvila na ně anglicky, oni na ni česky nebo trochu anglicky nebo rukama nohama a rozhodně neměli problém se domluvit. Hrála si s nimi, blbla s nimi a oni byli s sedmém nebi. Bylo to rozhodně příjemné osvěžení a zpestření.

Teď mám dočasně útrum, protože byt je rozkopaný ještě víc, ale jakmile bude hotová koupelna, a pokud budeme v ČR, jdu do toho určitě znovu a všem tuto zkušenost vřele doporučuji. Nemusíte mít ohromný byt a vlastně mě žádné omezení nenapadá. Tedy vlastně ano, já a děti jsme si to užili, muž méně. Má rád svoje soukromí, když je tu někdo další, má pocit, že je to zátěž a musí se o něj starat. Je asi potřeba vše v klidu probrat a hledat řešení přijatelné pro všechny. Bezpochyby to při troše snahy jde.

Nevím, jak snadné je získat dobrovolníky mimo Prahu, ale předpokládám, že by to nemuselo být až tak složité, v Praze se nám jich sesypalo několik během pár dnů. Navíc Workaway ukazuje dobrovolníky, kteří se chystají do ČR, lze je tedy oslovit přímo. Potom je tam ještě možné využít stránky Last Minute, kam jako hostitelé můžete napsat, že hledáte výpomoc okamžitě, a je tam asi větší pravděpodobnost, že vás někdo osloví. Podobné stránky se jmenují HelpX, pro biozemědělství  případně Wwoofing.

Nebudu tady psát rozbor toho, co všechno se při tom děti učí, co jim to přináší a jaké to má výhody, to je myslím víc než zjevné i pro lidi, kteří neznají unschooling. Jen jsem na tuto možnost chtěla upozornit a podělit se o zkušenost, a pokud to někoho inspiruje, budu ráda.

Zdeňka Puková