Začínáme s unschoolingem

Sandra Dodd (Sandra Dodd´s Big Book of Unschooling)

Postupujte pozvolna. Něco si přečtěte, něco udělejte, přečtěte si něco víc, udělejte něco víc, opakovat.

Pokud máte pokušení poučovat nebo vyučovat, sledujte ten pocit a nedělejte to. Pokud se vás dítě na něco zeptá, odpovězte jen na tu otázku. Odpovězte pokud možno zajímavě. Pokud je potřeba, vyhledejte si odpověď. Nedělejte z toho přednášku.

Pokud se dítě na něco zeptá, může se zeptat na něco dalšího. Buďte připraveni, že z jedné otázky jich může být patnáct. A buďte připraveni na to, že nemusí.

Nemůžete se čekat, abyste začali, až to pochopíte. Velká část pochopení přijde ze změn, které uvidíte na svých dětech, ve svém myšlení, ve vašem vztahu a vnímání samotného učení. Nemůžete si maličko přečíst a pak unschoolovaat rok a následně se ohlédnout a zjistit, že to bylo vše špatně. Mohli byste se rok ubírat nesprávným směrem.

Trochu si přečtěte, trochu dělejte. Přemýšlejte. Odpočívejte. Sledujte přímo své dítě, a to tak jasně, jak jen dovedete, bez filtrů a nátěrů, na které jste byli zvyklí. Pokud vás napadá jakékoli jiné označení, než jeho jméno, zbavte se ho a vnímejte jen to jméno. Nevnímejte dítě jako „malé, ADHD, hrubé, stydlivé“ nebo „holčičí, bystré, verbálně nadané, muzikální“. Někdy se k těmto označním můžete vrátit, ale snažte se vidět: „Holly, sahá na list.“ nebo „Marty, jí polévku.“ Někdy nám brýle zkalené školou brání vidět cokoli jiného než: „Dělá školní práci.“ Nebo „Nic nedělá.“ Unschooleři nedělají školní práci a „nic“ je u nich krajně nepravděpodobné.

Postupně začleňujte co nejvíce nápadů a myšlenek z této knihy.

SandraDodd.com/beginning